Borová Lada (Ferchenhaid)
Rozhodujícím datem vzniku obce Borová Lada i obcí okolních je rok 1750, kdy dochází z podnětu majitele vimperského panství Josefa Adama ze Schwarzenbergu (jež toto území vlastnil) ke vzniku tak zvaných „dominikálních“ obcí v „čistém“ lese. První usedlíci, většinou dřevorubci, pocházeli ze sousedních obcí panství vimperského a ze zrušených sklářských hutí. Tak v roce 1780 byly v Borových Ladech již tři rodiny tak zvaných dominikálních kolonistů. Za pouhých 75 roků, kdy se píše rok 1855, je zde postaveno 26 převážně dřevěných chalup s 230 obyvateli. Za dalších 75 roků, má tato obec již 384 obyvatel, převážně německé národnosti. V téže době, to jest v roce 1930 je již zde zaregistrováno 29 živností. Byly to například : 2 obchody s chlebem a pečivem, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 krejčovství, 3 hospody, 3 kováři, 3 pily, truhlářství, mlýn, řeznictví, obuvník, kolář, pilař, povoznictví apod.
Zajímavým a velmi špinavým řemeslem bylo v Borových Ladech kolomaznictví. Výroba tuhé kolomazi byla tehdy nutná pro mazání kol potahových vozů, ale i v mlýnech, hamrech i mnohých řemeslených dílnách. Strategické umístění obce na soutoku tří horských říček dalo podnět k rozvoji určité průmyslové výroby. Byly to pily, mlýn a malý hamr. Za zmínku stojí i určité splavnění Malé Vltavy vytvořením prahů v řečišti, kdy bylo splavováno krátké dřevo z lesů od Knížecích Plání do Borových Lad.
I když v obci byl poštovní úřad a telefon, správní a farní obcí byl Nový Svět - Neugebau, kam Borová Lada patřila.
Od roku 1945 řada osad zanikla nebo z nich zůstalo jen několik rekreačních chalup. Obyvatelé se do Borových Lad přistěhovali většinou z vnitrozemí.
Počet obyvatel nepřesahuje 300, mimořádně velký je však katastr, který kromě vlastních Borových Lad tvoří ještě osady Nový Svět a Svinná Lada a území bývalých osad Knížecí Pláně, Zahrádky, Černá Lada, Šindlov a Paseka; celkem jde o téměř 7000 hektarů. Část katastrů obce leží v Národním parku Šumava, část pak na území CHKO Šumava .
Přírodní krásy, které obec obklopují, učinily z Borových Lad významné středisko šumavského turistického ruchu.
V obci začaly v roce 1999 některé rekonstrukční práce a opravy ke zlepšení infrastruktury pod záštitou Evropské unie z programu Phare CBC, které přispívají k lepšímu vzhledu obce i ke kvalitnějšímu ovzduší. Tento program se týká rekonstrukce infrastruktury, tj. výstavba nové trafostanice, vodojemu, nového vodovodního řádu po obci a k základní škole, elektrifikace obce a hlavním bodem tohoto programu je zateplení a změna vytápění tepelnými čerpadly budovy obecního úřadu, mateřské školy a bytových domů v majetku obce.
Roku 1721 byl Františkem Adamem Schwarzenbergem zřízen knížecí revír a v roce 1724 postavena dřevěná lovecká chata. Od tohoto data se zde toto místo označovalo jako „Jagerhauser“ - Lovecké domky.Později se ale vžil název na Myslivnách.
I po vzniku Československé republiky v roce 1918 si obec až do roku 1945 udržela svůj původní německý název Ferchenhaid.
Teprve po skončení 2. světové války byla přejmenována na Bříza. I tento název se změnil. Podle vikáře Jana Paterka z Malovic, který správně přeložil ze staroněmčiny slovíčko Ferchen, což znamená Borovice, byla přejmenována 5. února 1948 na Borová Lada
