Hartmanice (Hartmanitz)
Hornická osada, ležící pod horou Hamižná, je v historických pramenech zmiňována už v roce 1315. Hartmanice tehdy byly celním místem pro břevnovský klášter na stezce z Bavorska do Čech. Stezka pro soumary byla založena v roce 1029 a sloužila hlavně pro dopravu soli.
Po roce 1340 se v okolí (vrch Hamižná) začalo těžit zlato. Zlaté doly v Hartmanicích byly před rokem 1340 zastaveny Petru z Rožmberka, který je pak na tři roky pronajal pražským měšťanům. Výrazné zbytky po dolovací činnosti se dají ještě dnes najít na svahu Hamižné, západně od silnice z Hartmanic do Dobré Vody.
Roku 1607 propůjčil Rudolf II. městečku vlastní městský znak a právo pečetit zeleným voskem. V 15. a 16. století patřily Hartmanice k panství Velhartice, později (v letech 1603-1848) přešly do majetku Sušice. Během třicetileté války byly několikrát vypleněny a obec zpustla. Až v mírových časech počet obyvatel díky osídlování ze Švábska opět stoupal.
Z památek je třeba zmínit kostel svaté Kateřiny z přelomu 14. a 15. století, který byl barokně přestavěn. Nedaleko stávala socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1731, na začátku šedesátých let minulého století ale byla zničena vojáky. Cenný je kamenný dům č.p. 37 na náměstí s pavláčkou ve štítu a starou pecí v černé kuchyni. Necelá stovka zdejších domů poskytovala v roce 1910 přístřeší 784 lidem, většinou německého jazyka.
V Hartmanicích žila silná židovská komunita. Kolem roku 1890 čítala více jak 100 lidí, tedy zhruba 13 % zdejšího obyvatelstva. Ještě před stavbou synagogy zde pravděpodobně fungovala židovská modlitebna. Z devadesátých let 19. století je doložena jednotřídní židovská škola (snad v domě v jihovýchodním sousedství synagogy). Zdejší synagoga z doby okolo roku 1883 se zachovala jako jedna z mála v oblasti Šumavy a Českého lesa, kde jich dříve stálo několik desítek. Po připojení k Německu na podzim 1938 byla změněna na truhlářskou dílnu a v tomto stavu zůstala i po roce 1945. Po vzniku nedalekého vojenského prostoru sloužila vojenskému velitelství jako sklad pneumatik. Stavba byla poškozena množstvím necitlivých stavebních zásahů. Z plánované demolice na konci osmdesátých let naštěstí sešlo. Chátrání ale pokračovalo i po roce 1989. Synagoga sice byla vrácena židovské obci, ta však na údržbu neměla prostředky a nabídla ji k prodeji. Majitel se změnil několikrát. Od roku 2002 ji opravuje občanské sdružení Památník Hartmanice, které v ní hodlá zřídit expozici dějin česko-německo-židovského soužití na Šumavě.
Při silnici na Nové Městečko před odbočkou k Palvínovu jsou již na katastru Kundratic sotva patrné zbytky židovského hřbitova zničeného v roce 1938. V okolí se dochovalo několik židovských hřbitovů.
V okolí Hartmanic se z křemenné žíly dolovaly bílé a nažloutlé křemenné krystaly, které se na poutích nabízely jako svatojiřské diamanty.