Kvilda (Gefilde)
Jedna z nejvýše položených obcí v Čechách byla založena ve 14. století na významné cestě z Pasova přes Kašperské Hory, Sušici, Klatovy a Plzeň do Prahy u soutoku Teplé Vltavy (Černého potoka) a Kvildského potoka. První zmínka pochází z roku 1345, kdy je zde zmiňován prales, zvaný Gewilde. Jan Lucemburský tehdy potvrdil jeho držení synům píseckého správce a udělil jim právo těžit zde kovy, jsou-li tu jaké. Od nich možná začíná tradice zdejšího rýžování zlata. Na Kvildském potoku se dodnes zachovaly sejpy. Vedla tudy Horní zlatá stezka z Pasova do Kašperských Hor. Týdně tudy procházelo až 1300 mezků s nákladem. Dnešní osada je doložena až k 16. století. V druhé polovině 18. století se v okolí zakládaly první sklárny (1785 Filipova Huť, 1796 Tobiášova nebo Tafelberská, 1802 sklárna U pivního hrnce, 1852 Franzenshütte). Od roku 1788 pracovala v obci dílna na výrobu podmaleb, kterou založili Johann Kaspar Hilgart a jeho synovci Bernhard a Johann Peterhanselovi, vyhlášená především malbou svatých obrázků. V 19. století na tuto tradici navázala rodinná dílna Verderberů, která nabízela hlavně malby poprsí světců. Výroba na Kvildě zanikla po požáru dílny v roce 1881. Od roku 1878 zde fungovala i vyhlášená pila na rezonanční desky. Pracovaly zde také čtyři hamry, vyrábějící zemědělské a domácí náčiní. První postavil Matyáš Zoglauer v roce 1786. V osmdesátých letech 19. století zde fungoval dřevařský podnik Adolfa Strunze, který vyráběl rolety, šindel, dřeváky, krabice, bedny, resonanční dřevo a sirkařský drát. Tento továrník prý býval tak šetrný, že se na služební cesty do Prahy nebo Vídně vydával jen pěšky. K významným podnikům patřilo i kamenictví rodiny Lukešů. Kvilda se rychle rozrůstala a stala se jednou z nejvýznamnějších osad této oblasti. V roce 1889 postihl Kvildu velký požár, který zničil dřevěný kostel svatého Štěpána z roku 1765, faru a domy na severní straně obce. Po požáru byla obec obnovena, dřevěné stavby nahradily převážně zděné. V roce 1910 jich zde stálo 122 a žilo v nich 1146 obyvatel, bez výjimky německojazyčných. V letech 1892-94 byl po vzoru kostela na Knížecích Pláních postaven pseudogotický kostel se šindelovou střechou a dřevěnými stropy. Zajímavostí je mešní stůl připevněný k mohutnému pařezu. Kostel zdobí obrazy Františka Sequense. Hřbitov u kostela byl zlikvidován v roce 1978, kříže odvezeny do sběrny a náhrobní kameny z větší části zahrabány v lese. V roce 2004 se obec postarala o nalezení více než 60 těchto kamenů a připravuje pietní úpravu bývalého hřbitova. Severně od Kvildy byla roku 1709 vysvěcena kaple P. Marie, sv. Štěpána a sv. Rocha, která byla roku 1860 nahrazena o něco větší stavbou. Jižně od obce nad Vltavou byla postavena kaplička sv. Jana Nepomuckého.
Na východní straně obce si hrabě Vilém Wurmbrand postavil v 19. století dvoupatrový dřevěný zámeček ve švýcarském stylu Wilhelmswald s kaplí Blahoslavené Panny Marie Pomocné a parkem. Zámek vyhořel na konci 19. století a nebyl obnoven, dodnes se ale zachovaly základy. Od roku 1768 zde působila škola, do které docházely děti ze širokého okolí. Postupně rostla, stěhovala se, ale po požáru v roce 1889 musela být postavena znovu. Roku 1936 zde byla zřízena česká státní jednotřídní škola (i v ní měli převahu žáci z německých rodin lesních dělníků, sociálních demokratů). Jedním ze společenských center se roku 1912 stal obecní dům postavený z peněz amerických krajanů. Obec byla známa převahou sociálních demokratů, dokonce i v květnových volbách v r. 1938 zde byl zvolen sociálně demokratický starosta. Místní sociální demokraté také tvořili poslední, šestou odsunovou vlnu v roce 1946 - asi 180 osob.
První pováleční dosídlenci byli často lidé bez zkušeností a většina se jich opět vrátila do měst. V říjnu 1947 dorazila skupina 16 rodin reemigrantů z Rumunska. Další rozvoj obce negativně poznamenalo zřízení hraničního pásma.
V drsné a opuštěné krajině okolí se natáčela řada filmů - Král Šumavy, Markéta Lazarová, Pod jezevčí skálou, Za trnkovým keřem. V prostorách bývalé budovy pohraniční stráže hodlá zřídit Nadace železná opona muzeum. Součástí instalace by se měla stát i rekonstrukce části drátěných zátarasů.
Na Kvildě začíná i končí pětikilometrový naučný okruh "Nelesní krajina". Na šesti informačních panelech podává přehled o vytváření krajiny člověkem.