Poledník (Mittagsberg) - 1315 nm
Vrchol Poledníku (též Polední hory) se nachází v klidovém území Poledník, vzdušnou čarou cca 4 km jižně od Prášil. Název Polední hora si vysloužil od prášilských dřevařů. Právě, když stálo slunce nad jejím temenem, nadešel čas oběda, jak tvrdí legenda. U vrcholu Poledníku stávala lovecká chata Na Tokáni
Poledník i s okolím byl téměř 20 let tabu pro veškerou veřejnost, místní obyvatele nevyjímaje. Důvodem bylo umístění strategicky významného vojenského zařízení, které bylo na přelomu 60. a 70 let na vrcholu vybudováno. Vojenský objekt sloužil armádě jako hláska protivzdušné obrany a odposlechová stanice radiového provozu na druhé straně hranice. Věž na fotografii je posledním pozůstatkem celého komplexu budov. Právě v ní byla umístěna odposlouchávací zařízení a citlivé radary. Pro zajímavost – půlobloukovou konstrukci tvořilo jen dřevo a laminát, bez jediného ocelového šroubu či hřebíku.
Hora Poledník byla tak dokonale střežena a utajována, že byla znepřístupněna i místa, odkud bylo možno vrchol zahlédnout. Utajení Poledníku zašlo tak daleko, že nebyl pro jistotu uváděn ani v některých mapách. Po roce 1990 vojsko objekt opustilo, objekty byly zbořeny a věž byla z rozhodnutí správy šumavského národního parku nákladem 10,5 mil. Kč přestavěna na rozhlednu.
Rozhledna byla zpřístupněna 18. července 1998 a výrazných stavebních úprav se dočkalo i její okolí. Před sluncem i nepohodou návštěvníky ochrání zastřešený parter se stoly, lavicemi a velkým kamenným krbem. V letním období zde funguje i kiosk s občerstvením, pohlednicemi, panoramatickou kruhovou mapkou, informačním místem Národního parku Šumava a vrcholovým razítkem. Na ochoz rozhledny 37 m vysoké vede 227 schodů. Ve třech obloukových podlažích je umístěna galerie. Poslední fáze výstupu je po žebříku, což jen zvyšuje úlevu a rozkoš z dosaženého vyvrcholení. Při vstupu na ochoz zřejmě oněmíte úžasem, což se ovšem stává většině návštěvníků. Rozhled je samozřejmě kruhový, ničím nerušený. První, co vás zřejmě zaujme je dvojvrchol Velkého a Malého Roklanu v Bavorském lese. Velký Roklan (Grosser Rachel) je se svojí výškou 1453 m druhou nejvyšší horou Šumavy, hned po Velkém Javoru (1456 m). Vůkol Poledníku se rozprostírají nedohledné koberce lesů, pravda, místy poněkud prořídlé – jednak díky kůrovci, jednak díky dřevorubeckým aktivitám NPŠ. Vyjmenovat všechny viditelné vrcholy, hřbety, svahy, údolí, chalupy, obce, skalky a planiny by znamenalo připravit návštěvníka o báječný a vzrušující objevitelský zážitek. Přesto vyjmenuji několik obzvláště dominantních vrcholů: Luzný, Oblík, Hadí vrch, Huťská hora, Sokol... a je-li mimořádně příznivá viditelnost i Alpy.