Šumavské hvozdy

Dnes zaniklá osada, založená v roce 1772 za tehdejších majitelů panství Kinských nedaleko Prášil. Prvním osadníkem byl jistý Johann Georg Frisch,který zde spolu s pěti dalšími muži podnikl mýcení hraničního lesa.

Rostla jen pozvolna - čtyři domy v roce 1790, pět domů s 33 obyvateli v roce 1840 a šest domů s 30 lidmi v roce 1910. Všichni se hlásili k německému jazyku. Živili se hlavně zemědělstvím, o čemž dodnes svědčí kamenné tarasy na okolních loukách, které ohraničovaly malá políčka.

Přesto, že Gsenget ležel téměř na zemské hranici, zboží z Bavorska se tu podle místních prý vůbec nepašovalo. Obyvatelé si sice kupovali sůl,cukr,sacharin,šňupací tabák,léky,barvy, nářadí za hranicí v Bavorsku, ale toto zboží, bezcelně získané hlavně pro vlastní potřebu, nevnímali vůbec jako pašované.

Stával tam rozsáhlý hospodářský dvůr Frischhof. Nedaleko odtud je přechod pro pěší a cykloturisty (otevřený 1. 6.-15.11. ) Několik set metrů od něj směrem k Poledníku stojí v lese hraniční kámen z 18. století.

"Svou pracovitostí i tělesnou zdatností vynikali gsengetské ženy.Když muži v létě pracovali v lese daleko od svých domovů, ženy dokázaly dobře obstarat domácnost i hospodářství. v dřívějších dobách musely vykonávat stejnou práci jako muži. v okolí Gsengetu bývala nouze o trávu pro dobytek, zvláště, když se omezilo pasení na lesních pozemcích. Ženám tak nezbývalo než trávu pro krmení nosit na zádech v krosnách a nůších ze vzdálenosti i několik kilometrů.Váha takového nákladu činila nezřídka až 75kg."

Proto se v okolních vesnicích říkalo: "Vším bych chtěl být, jen v Gsengetu bych se nechtěl stát ženou, ve Stodůlkách volem a v Hartmanicích psem".