Podlesí (Vogelsang)
Osada s bývalou sklárnou a zámečkem na severním úbočí Huťské hory ve výšce 800 metrů.
Sklárna
- patřila snad již v polovině 15. století k hradu Kašperk. Doloženo je to až v roce 1580, kdy zde pracoval huťmistr Tomáš Glaser. V roce 1584 přešla sklárna do majetku Kašperských Hor. V letech 1606-1610 se v ní vyráběly korálky barvy černé, modré, zelené a dalších. Koncem 17. století je připomínáno sklo duté a optické. Od roku 1726 se uvádí opět výroba korálků. Na přelomu 18. a 19. století se v huti vyrábělo hlavně duté sklo, korálky a okenní sklo. Sklárna byla vybavena vlastními rafinérskými provozy, ve kterých se výrobky zušlechťovaly brusem a malbou. Korálky se vyráběly až do roku 1828. Roku 1831 byla obnovena výroba dutého skla. Sklárna zanikla v roce 1891. Poloha sklárny se několikrát měnila. Nejstarší sklárnu lze předpokládat v místě dnešního Podlesí a v jeho bezprostředním okolí. Po vytěžení okolního dřeva se posunula výše do svahu Huťské hory (viz. samostatné heslo Stará huť u Podlesí). Patrně na konci 18. století se výroba vrátila zpět do Podlesí, kde také v roce 1891 definitivně zanikla. Ruiny poslední sklárny ukrývají stromy jižně od přírodního koupaliště (dům č.29 na mapě Stabilního katastru z r.1837).
(J.Fröhlich, Archeologický výzkum skláren v okolí Kašperských Hor, Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy č.3, Sušice 1995, str.97-100).
Panský dům či zámek
- byl založen jako obydlí majitelů pravděpodobně na přelomu 17. a 18. století za Sebastiána Floriána Gerla, člena proslulé sklářské rodiny. Jako zámek a sídlo nájemců sklárny pak sloužil až do závěru její činnosti, k čemuž došlo za Schmidtů. Sklárnu se zámkem poté koupili roku 1892 Schwarzenberkové a připojili je ke svým majetkům. Za pozemkové reformy prováděné ve dvacátých letech nebyl dvůr se zámkem již vrácen Schwarzenberkům, ale naopak odprodán soukromému vlastníkovi. Katastrální mapa z roku 1837 zachytila Podlesí jako malou vísku, jejíž severní část představoval poplužní dvůr. Jeho jihozápadní křídlo tvořila obytná budova nepravidelného půdorysu - zámek, zbytek zástavby pak další obytné a hospodářské budovy. Severně ode dvora, při vjezdu, stála kaple sv. Barbory, jižně ode dvora zbylá část vesnické zástavby. Vlastní zámek tvořila obdélná budova s menší obdélnou přístavbou ve dvorním průčelí a dalším přístavkem v severozápadním průčelí, vstupem orientovaná k východu, odkud se do ní přicházelo po několika stupních. Vlevo od vstupu se tyčila obdélná vížka, projevující se na katastrální mapě jako drobný přístavek ve vstupním průčelí. Přístavba v severním průčelí byla někdy po roce 1837 zbořena. V poslední fázi existence tvořila zámek patrová budova rozměrů asi 15 x 25 metrů, s hranolovou věžičkou se vstupem ve východním průčelí. Ze vstupní prostory vedly samostatné vchody do okolních místností a schody do patra. V trojdílném přízemí byly v jižní části tři místnosti různých velikostí, situované jižně a západně od vstupní prostory. Střední část přízemí tvořily dvě místnosti, z nichž menší bývala kuchyní s dochovaným kouřovodem. Konečně severní část přízemí tvořila další trojice místností. Zámek sloužil po roce 1945 obytným a hospodářským účelům. V osmdesátých letech však stál opuštěný a prázdný, takže se během roku 1990 jako neudržovaný objekt zcela rozpadl.
(F.Musil, M.Plaček, J.Úlovec-Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Libri, 2005).
V sušickém muzeu je uložena Pieta z Podlesí z počátku 16. století. Jde o pozdně gotickou polychromovanou plastiku z lipového dřeva od neznámého autora. Plastika byla při úpravách statku v Podlesí, který se stal po roce 1945 majetkem sušické sirkárny SOLO, odvezena do sušické továrny, kde byla určena k použití za palivové dříví. Pozorností dělníka továrny byla zachráněna v posledním okamžiku a předána do sušického muzea. V roce 1961 byla plastika restaurována předním českým restaurátorem a uměleckým historikem Františkem Kotrbou.
Ladislav Stehlík hledal v Podlesí kámen se znamením vtisknuté ruky: Za třicetileté války Švédové obklíčili Vogelsang a švédský důstojník, opíraje se o skálu, zpupně zakřičel: "Jak málo je možné, aby tento kámen změkl, tak málo nás přiměje k útlocitu." Tu najednou povolila tvrdá skála a ruka Švéda se zabořila do kamene, v okamžiku měkkého jako máslo. K smrti polekán nad tímto znamením, zmalomyslněl a právě vzplanuvší bitva skončila úplnou porážkou Švédů.
Dnes v Podlesí nalezneme soukromý ranč Svobodná země Vogelsang, který je provozován jako rodinná farma ve westernovém stylu, zaměřená zejména na poskytování ubytovacích služeb a chov koní, spojený s jejich následným využíváním pro agroturistické vyjížďky v okolí. Doplňkovým programem je zemědělská činnost - chov ovcí, koz, ale také zde můžete vidět bizona amerického, pštrosa emu a další zajímavá zvířata.
